5. 11. Tak jsme v neděli odletěli

Kdo? 3 studenti oboru Informační technologie, 7 studentek oboru Obchodník – specialista na cestovní ruch a dvě vyučující. 

Kam? Na zahraniční odborné stáže do Sevilly ve Španělsku.

Letěli jsme nejprve do Amsterodamu, kde nás přivítal vydatný déšť. Pak jsme pokračovali do Sevilly. Ubytovaní budeme 14 dní na studentských kolejích.

Přinášíme zatím jen pár fotografií z cesty a foto ubytování.

Pondělí 6. 11.

Ráno jsme zahájili vydatnou snídaní. Poté jsme se vydali na schůzku do jazykové školy
Idiomas Carlos V. Studenti byli seznámeni s průběhem odborné praxe a v doprovodu lektorek
navštívili svá pracoviště. Každý se pak vracel na studentskou kolej, všichni zvládli cestu městskou
dopravou bez problémů a bloudění. Odpoledne jsme vyrazili společně některá místa navštívit, aby
všichni získali jistotu, že v další dny dorazí, kam mají. Na závěr jsme se ještě stavili na nákupech. Celou
dobu svítilo sluníčko a bylo příjemných 20 °C. Pro místní už je to ale známka, že uhodila zima. Náš
lehký outfit je vyváděl z míry.
Zítra už nastane našim studentům jejich první pracovní den.

Úterý 7. 11.

Úterý bylo pro studenty prvním pracovním dnem. Dnes vám své dojmy z praxe popíše Linda a Terka.
„Pracujeme ve čtyřhvězdičkovém hotelu Giralda Center, který je obrovský a patří mezi ty luxusnější
hotely v Seville. Jsme na recepci, kde většinou děláme check-in a check-out hostů, objednáváme taxi,
vyřizujeme platby apod. Komunikujeme v angličtině a pomalu se učíme základům španělštiny.
Natočily jsme pro vás výhled z našeho hotelu.“
Odpoledne jsme strávili s Emilií z jazykové školy Carlos V., která nás provedla čtvrtí Triana. Ta je
známá největším počtem legend a příběhů, její úzké uličky sloužily jako inspirace pro různé
spisovatele. Při procházce čtvrtí jsme se dozvěděli o legendách spojených s její námořní minulostí. Ve
skutečnosti byl členem posádky, který jako první spatřil Ameriku z Kolumbových karavel, Rodrigo de
Triana. Úchvatná byla také ALBÁNSKÁ ULIČKA.

Středa 8.11.

Středu jsme zahájili krásným východem slunce a již tradiční snídaní formou bufetu. Sníst můžeme,
kolik chceme, jen platí zákaz odnášení jídla z jídelny. Studenti se pak rozjeli na svá pracoviště. A jakou
praxi má Adélka G.?
„Pracuji v Tickets & Souvenirs, nachází se v zapadlé uličce v historickém centru města. Náplní mé
práce je především komunikace s návštěvníky, například popis cesty k historickým památkám. Také
nabízím uvnitř i venku letáčky na různé kulturní akce, Rovnám upomínkové předměty uvnitř i
venku, až se trochu rozkoukám, budu i prodávat. Vyfotila jsem vám, jak to u nás vypadá.“
Veronika, Patricie a Adéla J. šly až na odpolední, tak vyrazily objevovat krásy města.
„Dnes dopoledne jsme se spontánně rozhodly, že se pojedeme podívat na Plaza de Espaňa. Po
snídani jsme vyrazily na autobus, ale žádný nás nechtěl svézt, tak jsme šly na jinou zastávku.
Nasedly jsme na autobus č. 34 a po pár minutách zjistily, že jedeme na opačnou stranu města. Áďa
byla stále v klidu, že se autobus otočí, ale on jel pořád dál. Vystoupily jsme na nejbližší zastávce a
našly jsme jistotu – autobus č. 3!!! Tím už jsme dojely až na plánované místo. Takže se naše krátká
cesta protáhla na hodinu a třičtvrtě. Pro příště už víme, že jiný autobus něž číslo 3 používat
nebudeme. (Áďa, Páťa a Verča)“
Není se čemu divit, že děvčata zabloudila. Cestovat po městě hromadnou dopravou není úplně
jednoduché. Na zastávkách nenajdete jízdní řády, jen prosté označení čísly autobusových linek. Dost
často je několik zastávek vedle sebe, takže dlouho hledáte tu, ze které jede právě ten váš autobus. A
není úplně běžné, že na té samé ulici najdete tu samou linku, která jede také zpět. K místním
nepsaným pravidlům patří, že si musíte na autobus mávnout, jinak klidně zastávku projede. Prostě
jsou tu všechny na znamení.
Doprava v Seville je velmi různorodá a docela náročná na pozornost. Na silnicích potkáte vede aut
kočáry tažené koněm nebo oslem, do toho ještě autobusy hromadné dopravy a skútry. Kola,
koloběžky a lidičky na kolečkových bruslích mají svou cyklostezku, která se táhne všude mezi silnicí a
chodníkem. Na dopravní prostředky tady narazíte i v těch nejužších uličkách v historickém centru
města. Jedině metro stojí trochu mimo ten mumraj. A ještě jedno jsme vypozorovali. Červená pro
chodce tady nikoho moc nevzrušuje. Asi neznají pokuty.
Vzhledem k tomu, že na 17. hodinu byl ohlášen na studentské koleji požární poplach, raději jsme se
se rozhodli budovu opustit dříve. Dvě skupinky vyrazily do centra, jedna se vydala na krátkou
procházku po okolí. To bychom ale nesměli být ve Španělsku, kde je dochvilnost absolutně neznámý
pojem. Poplach začal s půlhodinovým zpožděním, jedna skupinka si tedy „užila“ rychlý únik před
hrozícím požárem.

Čtvrtek 9.1.

Dnes jsme se probudili do deštivého dne. Zvlášť Pátě, Verče a Ádě J. se asi nevstávalo lehce, včera
měly odpolední a návrat byl až ve 21:30 a k tomu k večeři ryba a těstoviny – holt jiný kraj, jiné chutě.
Dnešní nahlédnutí na své dočasné pracoviště přináší Verča.
„Pracuji ve čtyřhvězdičkovém hotelu Legado Magdalena a pomáhám se vším, co je potřeba, od
oplachování nádobí po snídaních až po obsluhování odpoledního čaje. Také se učím obsluhovat na
recepci hotelu a sem tam prohodím i nějaké slovíčko španělsky. Ostatní zaměstnanci hotelu jsou na
mě velmi milí a mají velkou trpělivost s mojí neznalostí španělštiny. Jsem zvědavá, co všechno se
naučím v následujících dnech.“
Odpoledne jsme strávili s Angelou, čekal nás Real Alcazar De Sevilla, který je zapsán na seznamu
památek UNESCO. Na prohlídku se tu stojí dlouhé fronty, ale my jsme měli zamluveno předem, takže
jsme krátce po 16. hodině prošli bezpečnostní kontrolou, dostali od Angely průvodcovskou sadu a
vyrazili jsme do ikonického místa natáčení seriálu Hra o trůny. Dýchla na nás nádherná ukázka
křesťanské a maurské architektury.
A dnešní závěr?
Všichni jsme se těšili na lazaně a špagety, ale zřejmě těstoviny nedorazily. Takže něco jako burger
v housce, chipsy a hory zeleniny. K tomu navíc zřejmě dnes večer dočasně uzavřeli naši autobusovou
zastávku, takže zítra musíme vyrazit o něco dříve na tu vzdálenější – pro jistotu. Pokud ji neuzavřeli
také, možná celou trasu autobus č. 3, u Španělů nikdy nevíte.

Pátek 10.11.

Ráno začalo dobrou zprávou, že autobusy opět zastavují tam, kde mají, což vyzkoušela jako první Páťa
a poslala do skupiny: „3 jela, teďka jsem nastoupila.“
Dnes nám svou praxi představí Adélka J. a Stázka, které se střídají na směny ve stejném hotelu.
„Pracujeme ve čtyřhvězdičkovém hotelu Taberna del Albardero. Hotel je velmi pěkný a jeho historie
zasahuje až do 19. století. Na ulici ho velmi lehce přehlédnete, ale jeho návštěva stojí za to. Z terasy
na střeše hotelu je nádherný výhled na místní katedrálu. V hotelu pracujeme na recepci, vyřizujeme
check-in, check-out, rezervace restaurace a podobně.“
Áďa pořídila několik fotografií z hotelu a Stázka zase květinovou výzdobu, kterou dnes tvořila.
Volný čas dnes trávil každý po svém, většinou odpočinkem. Společné aktivity máme naplánované na
víkend, protože dnes měly Terka, Linda, Áďa J. a Verča odpolední a vracely se na kolej až po půl 10.
Z odpolední studenty vždy vyzvedáváme, aby v noci nejezdili po Seville sami. Terka s Lindou pořídily i
snímky večerního města z terasy jejich hotelu.
Dnešní den můžeme zakončit dvěma tečkami.
Ta první. Jaká je pravděpodobnost, že v Seville potkáte Češku a k tomu ještě vaši známou? Rozhodně
malá, ale mně se to stalo, když jsem jela večer vyzvednout děvčata.
Ta druhá. Páťa dostala v práci pochvalu do knihy hostů. Gratulujeme!
L. Lutnerová

Sobota 11.11.

Sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem. Snídaně byla o něco později, dopoledne někteří využili
pračky a sušičky v přízemí koleje.
Okolo poledne jsme vyrazili objevovat další krásy města. Tentokrát nás vedla Linda
k Meropol Parasol (okoukly si tuto stavbu s Terkou už v týdnu). Tento unikátní
architektonický kousek leží uprostřed historického centra Sevilly. Jedná se o
největší dřevěnou stavbu na světě se 2 betonovými sloupy, ve kterých jsou umístěny výtahy
pro přístup na vyhlídku. Konstrukce se skládá ze šesti velkých slunečníků ve tvaru houby,
jejichž design je inspirován klenbami sevillské katedrály a fíkusy na nedalekém náměstí Plaza
del Cristo v Burgosu. Poté někteří vyrazili ještě na nákupy, na procházku a na koloběžky, ty
jsou tu k půjčení „na každém rohu“.
„Na každém rohu“ ještě najdete kavárnu, většinou spojenou s rychlým občerstvením. U ní
nesmí chybět venkovní posezení – v každou denní i večerní dobu zaplněné hosty. Prostě
„maῆana“. Také dost často narazíte na lékárnu, oční optiku, zubaře/dentální hygienu,
nemocnici. O zdraví tedy strach mít nemusíme.

Neděle 12.11. a pondělí 13.11.

V neděli se na nás sluníčko usmívalo opravdu vydatně. Vyrazili jsme navštívit nejznámější
turistickou třídu, která je obsypaná kavárničkami a dominuje jí tržiště s mnoha lákadly pro
natěšené turisty. Zbytek dne pak každý trávil po svém.
V pondělí se studenti opět rozjeli na svá pracoviště. Jak se vede v malém hotýlku Patricii?
„Pracuji ve čtyřhvězdičkovém hotelu Legado Alcazár. Hotel je v zapadlé uličce v rušné části
města. Jsou zde velice příjemní a trpěliví lidé. Pomáhám chystat snídaně, odpolední čaje a
na recepci.“ I Páťa pořídila pár fotografií.
První týden v Seville utekl jako voda. A jak se nám tu vlastně bydlí? Studentská kolej One
Sevilla je nedávno postavená, velmi moderně vybavená. Na pokojích máme ledničky,
mikrovlnky, wc, koupelnu. V 1. patře a v přízemí mají studenti různá zázemí pro své studium i
volný čas, najdete tu i posilovnu a venku posezení a malý bazén. I malá jídelna je součástí
budovy. Zdejší studenti jsou milí a srdeční, jen trochu víc hluční. Noční klid začíná až ve 23
hodin, do té doby je to večer jako velká párty. Ale i na to už jsme si zvykli.
Jen ty večeře nám občas dávají zabrat. Někdy jen odhadujeme, co vlastně jíme. A google
překladač se v tomhle směru zrovna moc nechytá. I když dnes to docela dal – „zabalené
kuře“. Prostě řízečky!

Úterý 14.11.

Dnes vyrazil pedagogický dozor navštívit Terezu, Lindu, Patricii a Ondřeje na jejich praxi na
firmách. Všichni vypadali spokojeně a byli velmi chváleni. Pořídili jsme i pár fotografií.
Odpoledne jsme strávili s Angelou z jazykové školy Carlos V. Prohlédli jsme si Univerzitu
v Seville, která patří mezi 400 nejlepších v oblasti inženýrství a technologie a také
v informatice na světě. Má pozoruhodné historické a umělecké dědictví, včetně sedmi
budov prohlášených za kulturní památky, tisíce uměleckých děl a také významný historický
archiv.
Poté jsme pokračovali na nejnavštěvovanější místo v Seville – Plaza de España. Rozloha
náměstí je 50 000 m², z toho 19 000 m² je zastavěno a zbývajících 31 000 m² tvoří volné
prostranství. Kolem dokola protéká kanál o délce 515 metrů. Vedou přes něj 4 mosty, které
představují čtyři starověká španělská království (Kastilie, León, Aragonie a Navarra). Dnes
jsme měli smůlu, střed náměstí byl uzavřen a zastavěn krytým průhledným stanem s pódiem.
Už od začátku týdne probíhají v Seville doprovodné akce k velkému galavečeru Latin Grammy
2023, který vypukne ve čtvrtek 16. listopadu. Ale i tak to bylo úchvatné. Vraceli jsme se přes
park Maria Luisa za vydatného křiku malých andulek.
Dnešní teplota se na sluníčku vyšplhala na 32 °C. Páťa to i vyfotila. Tečku na konec má pro vás
Verča. Při návratu na kolej (cca v 18:30) psala domů, že tady máme 24 °C ve stínu. A jaká jí přišla
odpověď? „Tady 9 °C ve tmě.“

Středa 15.11.

Dnes pokračovala návštěva na praxích našich studentů, konkrétně Anastázie, Adély J. a Veroniky.
Děvčatům to moc slušelo a jejich mentoři nešetřili chválou.
O svých praxích napsali pár slov také kluci.
„S Lukášem pracujeme ve škole IES Hermanos Machado, která je na okraji města vedle fotbalového
stadionu. Náplní naší práce je instalace softwaru, opravování, vylepšování a inventura počítačů. Také
jsme krimpovali internetové kabely a některé počítače čistili. Učitelé i žáci jsou velice milí a přátelští.
Dostali jsme také tipy na hezká místa, která jsme poté navštívili.“ (Jakub a Lukáš)
„Já pracuji v počítačové opravně Mundo Informática. Mým úkolem je napsat program na úpravu
databáze a občasná výpomoc s opravami a diagnostikou počítačů. Domluva byla ze začátku složitá,
ale nakonec šlo vše hladce. Byli velice ochotní a neměli problém něco mi vysvětlit a ukázat, když jsem
potřeboval. Celkově je to pro mě přínosná zkušenost a jsem rád, že jsem tu mohl být.“ (Ondřej).
A závěr dne? O půl 9 bude večeře a tu hlavní část dnešního menu jsme pochopili i bez překladače.
BURGER PLACE!!!

Čtvrtek 16.11.

Dopoledne přišla na řadu návštěva na praxi u Jakuba a Lukáše, mají to z koleje na své pracoviště
nejdál a jako jediní jezdí metrem. I oni byli velmi chváleni.
Odpoledne se neslo v duchu návštěvy Catedral de Santa María de la Sede, největší gotické katedrály
na světě, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Katedrála se nachází v centru
města a její stavba se datuje do roku 1401 na místě staré Velké mešity, z níž se zachovalo Patio de los
Naranjos a minaret, dnes známý jako Giralda. V chrámu jsou uloženy ostatky Kryštofa Kolumba a
několika kastilských králů.
Zbylou část odpoledne a podvečera věnovali všichni procházce po městě a nákupům. Zítra je totiž
poslední den v práci a čeká nás balení.

Pátek 17.11. a sobota 18.11.

Španělsko – tak jsme doma

V pátek 17. 11. vyrazili studenti naposledy na svá dočasná pracoviště. Krátce po poledni jsme se všichni sešli na závěrečném hodnocení v jazykové škole Carlos V., studenti se podělili o své zkušenosti a obdrželi certifikáty. Zbytek dne jsme trávili balením, nákupy, procházkami.

V sobotu 18. 11. jsme vstali před 4. hodinou ranní, autobus nás odvezl na letiště a po 7. hodině ranní jsme odstartovali směr Praha. Let probíhal bez problémů a po půl 11 jsme přistáli. Sevilla v nás zanechala spoustu dojmů a ty dva týdny byly v mnohém obohacující, ale doma je doma. Jen na ten teplotní rozdíl si budeme chvíli zvykat.